SA vz. 58

16. února 2009 v 10:13 | Sgt.Diler |  Zbraně
Samopal vzor 58 (dále jen Sa vz. 58) je československá samočinná puška určená k ničení živé síly a lehce obrněných cílů. Pracuje na principu odebírání plynů z hlavně a může střílet jednotlivými ranami nebo dávkou. Používá puškový náboj středního výkonu 7,62x39 mm vz. 43, zásobník je na třicet ran. Je ve výzbroji české a slovenské armády. Terminologicky nesprávně se vzoru 58 říká samopal, přičemž ve skutečnosti jde o útočnou pušku. Samopaly používají pistolové střelivo (např. 9 mm Luger), proto nemůže jít o samopal.

Po ukončení 2. světové války začaly Česká zbrojovka a Zbrojovka Brno pracovat na návrhu zbraně vycházející z německé útočné pušky StG 44 Sturmgewehr a její munice 7,92x33mm Kurz. Protože měl ale v té době větší prioritu vývoj nového samopalu (Sa 23/25), o projekt nebyl ze strany vojenské správy zájem.
Po zavedení náboje 7,62x25 mm Tokarev vojenská správa trvala na úpravě stávajících samopalů Sa 23/25 na munici 7,62x25 mm Tokarev. Výsledkem byl samopal Sa 24/26, přijatý 11.6.1951 do výzbroje československé armády. V roce 1953 byly vypracovány takticko-technické požadavky na "univerzální ruční zbraň pěchoty". Požadovala se účinná střelba na 400 m a dobrá přesnost střelby. Hmotnost měla být max. 3,5 kg a zbraň měla být konstruována na náboj 7,62x45 mm vz. 52.
Byly vypracovány tyto projekty:
  • ZK 503 (konstruktéři bratři Koučtí ze Zbrojovky Brno)
  • ČZ 522 (konstruktér Jiří Čermák z České zbrojovky)
  • ZB 530 (konstruktér Václav Holek ze Zbrojovky Brno)
Poté, co byl do výzbroje československé armády zaveden sovětský náboj 7,62x39 mm vz. 43 a v roce 1954 byl výzkum přesunut do Konstrukty Brno, byly vypracovány nové takticko-technické požadavky a vývoj zbraně byl roku 1956 znovu zahájen pod krycím názvem "Koště". Hlavním řešitelem tohoto úkolu byl ustanoven Jiří Čermák. V roce 1958 byla tato zbraň zavedena do československé armády jako 7,62mm samopal vzor 58.


Varianty

  • 7,62 samopal vz. 58 P (pěchotní) - s pevnou pažbou
  • 7,62 samopal vz. 58 V (výsadkový) - se sklopnou ramenní opěrkou
  • 7,62 samopal vz. 58 Pi - s lištou na upevnění zaměřovacího infradalekohledu, tlumičem zášlehu a dvojnožkou

Bojové vlastnosti

7,62mm samopal vz. 58 je zbraň jednotlivce určená k ničení živé síly nepřítele střelbou, pažbou nebo bodákem zejména v boji zblízka. Ze samopalu se střílí dávkami (malými - tři až čtyři rány, velkými - deset až třicet ran) nebo jednotlivými ranami.
Dálka střelby:
  • na jednotlivé cíle - do 400 m
  • na skupinové cíle - do 800 m
  • na vzdušné cíle - do 500 m
  • největší dostřel - 2800 m

Technické parametry


Počet drážek v hlavni4
Stoupání drážek240 mm
Délka hlavně390 mm
Délka zbraně:s pažbou nebo ramenní opěrkou845 mm
se sklopenou ramenní opěrkou636 mm
s pažbou a bodákem1000 mm
Šířka zbraně57 mm
Šířka zbraně se sklopenou ramenní opěrkou72 mm
Výška zbraně se zásobníkem255 mm
Hmotnost zbraně:bez zásobníku a bodáku2,91 kg
s plným zásobníkem a bodákem3,77 kg
Hmotnost prázdného zásobníku0,19 kg

Popis funkce a jednotlivých součástí

Hlavní části zbraně

Samopal vz. 58 se skládá z následujících hlavních částí:
  • hlaveň
  • mířidla
    • muška
    • stavitelné hledí
  • pouzdro závěru
    • víko pouzdra závěru s vratným ústrojím
  • závěr
    • závorník
    • nosič závorníku
    • závora
    • úderník
  • spušťadlo
  • pažba
    • pažba (nebo ramenní opěra)
    • nadpažbí
    • podpažbí
    • pažbička

Hlaveň

Hlaveň zbraně je zasazena do pouzdra závěru a v něm zajištěna čepem. Vývrt hlavně se čtyřmi drážkami je tvrdě chromován vrstvou 0,01 mm. Ústí hlavně je opatřeno závitem s chránítkem závitu. Při střelbě cvičnými náboji se chránítko závitu sejme a našroubuje místo něj cvičný násadec. Závit může rovněž sloužit k montáži tlumiče plamene nebo jiných zařízení. Na přední části hlavně zespoda je umístěn záchyt snímatelného bodáku. Zadní část hlavně přechází v nábojovou komoru. Na hlavni je nalisován nosič mušky. V první třetině hlavně je uchycen plynový násadec s šikmým otvorem pro odběr prachových plynů z hlavně, na jehož levé straně je oko pro přední poutko. V plynovém násadci se pohybuje píst, na kterém je navlečena zpruha pístu. Píst není pevně spojen s nosičem závorníku, ale je samostatnou součástí.

Mířidla

Samopal je vybaven jednoduchými otevřenými mířidly stavitelnými od 100 do 800 m (po 100 metrových krocích; stupnice 1-8) a "univerzální" dálkou označenou "U" pro střelbu v noci do 300 m. Muška je válcovitého tvaru a je našroubována do čepu mušky. Hledí je upevněno v základně hledí. Základna hledí tvoří jeden celek s pouzdrem závěru.

Pouzdro závěru

Pouzdro závěru je frézováno z odlitku (což je sice přesnější, ale rovněž finančně nákladnější než lisování u AK-47). Spojuje ostatní části závěru v jeden celek a slouží k vedení závěru. V obdélníkovém vybrání jsou po obou stranách vodicí lišty, po kterých se pohybuje nosič závorníku a závorník. Do vybrání v přední části zapadají uzamykací ozuby uzávěru. Snadné zasunutí náboje do nábojové komory umožňuje náběh. Část pouzdra závěru nazvaná můstek rozděluje vnitřní prostor pouzdra na dvě části. Přední - s průchozím okénkem pro zasunutí zásobníku a zadní - s vybráním pro umístění spušťadla. Ve vrchní části můstku je zasunut vyhazovač sloužící k vyhození prázdné nábojnice po výstřelu. Po pravé straně vyhazovače je záchytka závěru, která po vystřelení posledního náboje zadrží závěr v zadní poloze (tzv. střelecká pohotovost). Po levé straně vyhazovače zespodu je na čepu upevněna záchytka zásobníku.

Závěr

Závěr vysouvá náboje ze zásobníku a zasouvá je do nábojové komory, uzamyká nábojovou komoru při výstřelu, rozněcuje zápalku náboje, vytahuje a vyhazuje vystřelenou nábojnici. K vrácení závěru do krajní přední polohy slouží vratné ústrojí. Závěr se skládá z těchto základních součástí:
  • nosič závorníku - s napínací pákou na levé straně
  • závorník
  • závora
  • úderník

Činnost zbraně při střelbě

Konstrukce závěru a systém jeho uzamčení je originální. Zbraň střílí z přední (uzamčené) polohy závěru. Funkce vnitřního mechanizmu Sa vz. 58 je založena na principu tlaku prachových plynů, odvedených po výstřelu z vnitřku hlavně šikmým plynovým kanálkem do plynového válce, umístěného nad hlavní. Ve válci plyny působí na píst, jehož pístnice se svým zadním koncem opírá o nosič závorníku a tak na něj impuls prachových plynů přenáší. Nosič závorníku se začne pohybovat vzad, po jeho posunutí o 12 mm vyjde závora, zvedaná závorníkem, vzhůru mimo vybrání pouzdra závěru a závěr je tím odemknut. Potřebná dráha vytvoří prodlevu, během níž opustí střela hlaveň a tlak prachových plynů poklesne na hodnotu bezpečnou pro odemčení závěru (tato dráha se nazývá podkluz). Odemčený závěr se pohybuje dozadu, přitom je vytažena z nábojové komory a vyhozena prázdná nábojnice. Nábojnici vytahuje vytahovač umístěný na závorníku a pevný vyhazovač v pouzdru zbraně (za zásobníkovou šachtou) ji vyhazuje doprava nahoru. Do přední polohy je píst s pístnicí vrácen samostatnou pružinou pístu. Celý závěr je do přední polohy vracen předsuvnou pružinou, umístěnou nad bicí pružinou. Přitom závorník podá z nábojiště nový náboj a zasouvá jej do nábojové komory. Závorník uzavře hlaveň a nosič závorníku pokračující v dopředném pohybu stlačuje závoru do vybrání v pouzdře závěru. Tím je hlaveň uzavřena a uzamčena.

Spušťadlo

Spušťadlo umožňuje střelbu jednotlivými ranami i dávkami a má zařízení sloužící k zajištění samopalu proti samovolnému výstřelu.

Pojistka/selektor způsobu střelby

Samopal je vybaven třípolohovým selektorem/pojistkou na pravé straně těla zbraně nad spouští. Při poloze křidélka pojistky dolů je zbraň zajištěna. Pojistka snižuje přenášecí páku mezi spouští a záchytem úderníku, takže úderník může být napnutý a bezpečně zajištěný. Při poloze dopředu zbraň střílí dávkou ("30") a v poloze dozadu jednotlivými ("1") ranami (pomůcka pro zapamatování: "třicet nepříteli, jednu pro sebe").

Činnost mechanizmu při střelbě jednotlivými ranami

Natažený úderník má dva záchyty (pravý a levý). Při střelbě jednotlivými ranami je při stisknutí spouště stlačen levý záchyt. Pravý stále zadržuje úderník, dokud není hlaveň uzavřena a uzamčena. Až tehdy nosič závorníku stlačí vypouštěcí páku, která stlačí pravý záchyt. Uvolněný úderník urychlovaný zpruhou úderníku přímoběžným pohybem udeří na zápalník. Iniciace nábojů je mechanická, úderem zápalníku na zápalku náboje. Při zpětném pohybu přestane nosič závorníku stalčovat vypouštěcí páku a zároveň stlačí přerušovač. Úderník se pohybuje vzad společně se závěrem a zůstává zachycen oběma záchyty. Poté se opět stisknutím spouště může celý cyklus opakovat.

Činnost mechanizmu při střelbě dávkou

Při střelbě dávkou je páčkou pojistky snížením mimo dosah nosiče závorníku vyřazen přerušovač. Úderník je také zachycen oběma záchyty. Po stisknutí spouště je snížen levý záchyt, přičemž pravý stále zadržuje úderník. Nosič závorníku po uzavření a uzamčení hlavně stlačí automatickou spoušť, čímž se uvolní pravý záchyt a úderník je uvolněn. Automatická spoušť rovněž zabraňuje odpalu náboje při nedovřeném závěru. Po iniciaci zápalky náboje nosič závorníku pohybující se dozadu uvolní vypouštěcí páku. Protože je vyřazen přerušovač, je levý záchyt stále stisknutou spouští držen mimo úderník. Ten je zachycen pouze pravým záchytem. Záchyt je opět snížen stlačením vypouštěcí páky po uzavření a uzamčení hlavně. Cyklus se opakuje, dokud je stisknuta spoušť nebo nejsou vystříleny všechny náboje. Pokud je uvolněna spoušť, zachytí se úderník i levým záchytem.

Pažba

Pažba (nebo ramenní opěra) umožňuje správné opření samopalu o rameno střelce. Na levé straně pažby je umístěno zadní poutko. Je vyrobena z dřevité hmoty upevněna šroubem k tělu zbraně. Povolením jediného šroubu je možno snadným způsobem vyměnit standardní pažbu za ramenní sklopnou opěrku. Nadpažbí je možno vyměnit po vysunutí čepu, podpažbí pootočením o 180° a pistolovou pažbičku po povolení šroubu.

Zásobník nábojů

Zbraň je vybavena střeleckou pohotovostí. Po vystřelení posledního náboje zůstane závěr zachycen vzadu. V této poloze je možné vyměnit zásobník nebo pomocí nábojového pásku rychle doplnit náboje v zásobníku. Nábojový pásek s deseti náboji se zasune do drážek v nosiči závorníku a tlakem palce se sloupec nábojů přesune do zásobníku (většina zahraničních zbraní stejné kategorie používá pro podobné nabíjení poměrně složité přípravky). Zásobník je vyroben z hliníkové slitiny a není zaměnitelný se zásobníkem k AK 47.

Ostatní

Vnější povrchová ochrana samopalu je provedena tepelně odolným a otěruvzdorným lakem. Pro zvýšení odolnosti je pod ochranným nátěrem povrch parkerizován a extrémně namáhané díly závěru jsou tvrdě chromovány.

Používané střelivo

Ke střelbě ze samopalu vz. 58 se používá 7,62 mm nábojů vz. 43 těchto druhů
  • náboj s normální střelou - (7,62-43) - 7,62 mm náboj vz. 43 používaný k ničení živé síly nepřítele
  • náboj svítící - (7,62-Sv 43) - hrot střely označen zeleně
  • náboj průbojný zápalný - (7,62-PZ 43) - hrot střely označen červeným a černým proužkem
  • náboj zápalný - (7,62-Z 43) - hrot střely označen červeně
  • náboj zaměřovací - (7,62-Zm 43) - hrot střely se zeleným a bílým proužkem
Výcvikové náboje jsou tyto:
  • náboj školní - (7,62-Sk 43) - atrapa náboje sloužící k výcviku nabíjení a spouštění a pro kontrolu činnosti zásobníku, závěru a spušťadla. Na těle nábojnice jsou tři podélné drážky.
  • náboj cvičný - (7,62-Cv 43) - používá se k výcviku a ke značkování palby při cvičeních (tzv. "slepý náboj"). Neobsahuje střelu. Nábojnice má prodloužený krček, který je na konci hvězdicovitě uzavřen.
  • náboj redukovaný - (7,62-Rd 43) - používá se ke střelbám na zkrácené dálky. Jeho maximální dostřel je asi 1100 m. Může způsobit smrtelné zranění až na dálku největšího dostřelu. Špička střely je zakulacena a je značena bíle.

Příslušenství

Ke každému samopalu vz. 58 patří příslušenství:
  • brašna na zásobníky
  • 4-6 zásobníků
  • bodák vz. 58
  • pochva bodáku
  • jednotný popruh ručních zbraní
  • čištění na samopal v plátěném pytlíku
    • dvoudílný vytěrák
    • koudelníček
    • žíněný kartáček
    • chránítko ústí
    • olejnička
    • klíč mušky

Srovnání Sa vz. 58 a AK 47
Na první pohled se zdá, že je Sa vz. 58 jen další kopií slavného Kalašnikova AK 47. To je ovšem omyl. Konstruktéři samozřejmě vycházeli z tehdy existujících zbraní StG 44 Sturmgewehr a AK 47, ale nejdůležitější část zbraně, tj. její vnitřní mechanizmus, je kompletně odlišný a použitý systém uzamčení závěru nebyl doposud u zbraně této kategorie použit.
Československá armáda provedla srovnávací testy mezi Sa vz. 58 a AK 47, které měly novou zbraň s osvědčeným Kalašnikovem porovnat. Bylo vybráno několik samopalů od obou typů, ty byly rozebrány a z těchto dílů byly složeny dvě "nové" zbraně. Poté bylo z každé zbraně vystříleno 20 000 kusů munice. Za střelcem stálo několik žen, které průběžně dobíjely zásobníky. Střelec po vystřílení zásobníku dal ruku dozadu, dostal nový, nabil a pokračoval. Po každém třetím zasobníku ponořil celý samopal na chvíli do sudu s vodou, aby jej ochladil. Po skončení testu byly obě zbraně rozebrány a zjišťovala se míra jejich poškození. Obě zbraně (Sa vz. 58 i AK 47) obstály na výbornou. Za celou dobu testu se u obou vyskytla jedna závada. U Sa vz. 58 to byla prasklá vratná pružina závěru.























(wikipedie)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama